Kopce na obzoru mi dávají sílu jít dál

                               HROMOSVOD

    Hromosvod - Thunderrod - Gpomocvod - Donnerleitung - Pararrayos
    Číslo 7                     15.2.2004                  Ročník:8

 Tento  týden   jsem  bojoval  s  chorobou.   Nejdřív  onemocněl  Jenda.
Intenzivně  na  mě  prskal  bacil.  Můj  organismus sportovce, budoucího
maratonského běžce, však s lehkostí odolal. Pak se k němu přidala i moje
milovaná žena. A tak od čtvrtka jsme už leželi všichni.
 Získal  jsem tak  čas projít  některé noviny  a časopisy,  ke kterým se
normálně nedostanu.  Například v Lidových  novinách komentovali osobnost
Miloše  Kužvarta, čerstvě nominovaného na eurokomisaře:
 "Plytkost  kombinovaná s provinciální sebejistotou."  To je řečeno  tak
nějak pěkně cele.
 Honza  Jetel, který  minulý týden  selhal s  Kantovou kritikou  čistého
rozumu,  dočetl Hořké  zrání Adriana   Molea. Čuft  se zastavil  v řecké
kuchyni. A s obrázkem japonského  vojáka, který si nechal narůst mustáž,
aby  překonal  kulturní  bariéru,  je  to  vše,  co  přináší  nové číslo
Hromosvodu.
              Hromosvodu, který mapuje naše hořké zrání.

Mustáž (xhr)
------------
 Největší vojenskou akci v poválečných dějinách země zažívá Japonsko. Do
Iráku  vyslalo předsunutý  tým, který  by  se  měl rozrůst  až na  tisíc
vojáků.  Japonská vláda  věnuje pečlivou  přípravu, aby  se její  vojáci
nedostali  do  potíží.  Japonští  vojáci  si  tak  nechávají růst kníry,
ženské příslušnice se budou zahalovat.
 To  hodnotim!  To  jsou  Japonci.  Úplně  z  toho  čiší kalkul, pečlivé
plánování,  pečlivá příprava,  analýza rizik,  bezchybná exekuce. Stejně
jako třeba v elektronice nebo v autech si počínají i v mírových misích.
Pivo byly chcanky
Zeptali jsme se..
-----------------
.. Karla Vantocha
- Karle, prý se bude hrozně zdražovat. Co ty na to?
- Pchá, to pro mě nic není. Já  sem totiž v hrozným balíku. Asi si půjdu
rozměnit prachy do banky na malé použité bankovky.
- Proč?
- No abych  s nima mohl  podpalovat, tapetovat, a  na záchodě taky  něco
vymyslím. (Karel  si trhá košili na  hrudi) Jen houšť a  větší kapky, vy
socani lidový!

Kuchyněmi kolem světa - Řecko (Čuft)
------------------------------------
 Tak  jsme si  posledně trochu  odskočili, ale  teď zpátky  k naší cestě
prstem po mapě.  Proč jsme minuli Albánii a Turecko?  Vy byste tam vážně
chtěli? Je dost  sporů o tom, jestli je  např. musaka bulharská, turecká
nebo   řecká.  Turci   se  jistě   budou  zlobit,   když  nazvu   jejich
neopakovatelnou přípravu kávy řeckou.
 Do Řecka  dneska směřují davy  turistů. Kdejakej votroubek  byl v Řecku
a už  teď  znuděně  zívá.  Snad  bych  radši  měl  psát  o Zorbovi, nebo
o řecko-katolické církvi? Nebo o řecko-římském zápase? Nechme řečí.
 Kdekdo byl  v Řecku, ale  na můj  dotaz  co si tam  dal řeckého, padaly
odpovědi jako: "Takovou veku a maso na grilu, moc dobrý to bylo..." nebo
"Smažený  kalamáry,  ale  je  to  strašně  drahý,  takže jsme jedli spíš
paštiky."
 Takže pro ty co byli v Řecku, ale jedli lovečák a lančmít, nebo pro ty,
co  si chtějí  Řecko udělat  doma  -  suvlaki v  pitta chlebu,  tzatziki
a musaka (ať se Bulhaři vzteknou).
 Nejdřív  něco  o  surovinách  v  řecké  kuchyni. Řecko přetéká olivami,
baklažány,  rajčaty,  potvorama  z  moře  rozličných  druhů  a velikostí
a skopovým. Toho  tam jedí tolik,  že pohlavní styk  s ovcí je  zakázán,
protože  by  všichni  Řekové  byli  kanibalové.  Řekové byli výrazně pod
tureckým  vlivem, takže  i když  jsou křesťani,  co se  týká jídla  jsou
poturčenci jak se patří. Cpou se  skopovým, pečou si pittu, olivový olej
do sebe tlačí na litry a vůbec si užívají to, že jsou v Řecku.
 Pak  je tu  ovšem ten  nechutný zvyk  "uctívat" hosty  anýzovkou. Každý
soudný  člověk,  který  toho  lektvaru  vypil  víc  mi  dá za pravdu, že
v tomhle  směru tam  mají co  dohánět. Řecká  vína neznám,  takže nebudu
dělat machry. Slavná prý je retzina,  muškátové vínko ze Samosu a sladké
mavrodafné. Třeba to někde potkáte, můžete to zkusit za mě.
 V  Řecku  se  hodně  griluje,  do  jídel  se  cpe oregáno, tymián, máta
a saturejka. Oregáno asi nejvíc. Anýz se  tady pije, brrr! Jsou tu mraky
oliv, citronů a paprik.

 Suvlaki můžete udělat  z prasátka i z ovce. Z  krkovice nakrájejte 4 ks
na  porci,  tenké  plátky  okořeňte  orangutánem,  sůl,  pepř  a  česnek
a podélně  napichujte  na  špejle.  Špejle  si  předem  namočte,  ať vám
v grillu  neshoří.  Pittu  si  najděte  v  archívu Hromosvodu, nebudu to
opakovat  milionkrát. Upečené  maso nacpeme  do pitty  s cibulí, rajčaty
a zelenou petrželkou.

 Na musaku  si pořiďte baklažány, nakrájejte  je na 1 cm  silná kolečka,
posolte a nechte  na cedníku "vychcat". Mleté maso  s cibulí opékejte na
oleji, po  chvilce přidejte rajčatový  protlak a bílé  víno (sůl a  pepř
jsou samozřejmost).  Vína 2 dcl pod  maso, zbytek do bříška  - ne naráz!
Ale s musakou to jde ráz  na ráz. Kolečka baklažánu dozlatova opečeme na
oleji. Baklažánem vyložíme dno  pekáčku, následuje vrstva masa, posypeme
sýrem  a další  baklažány a  tak pořád,  dokud je  co. Nakonec  zalijeme
rozšlehanými vejci se strouhaným sýrem  a zelenou petrželkou a pečeme do
růžova.

 Tzatziki  - do  jogurtu nastrouháme  salátovou okurku,  dochutíme solí,
česnekem  a vinným  octem. Přidáme  lžíci olivového  oleje, protože jsme
v Řecku. Ozdobíme olivami a mletou paprikou  a už to tam hrneme s pittou
a grilovaným masem.

 Musím běžet, hoří mi na grillu suvlaki, nazdárek a příště v Bulharsku.

Hořké zrání Adriana Molea (Sue Townsendová)
-------------------------------------------
 Možná si pamatujete, jak jsem na  tomto místě v 14. Hromosvodu loňského
roku rozplýval  nad knížkou Tajný  deník Adriana Molea,  a těšil se,  že
k vánocům  dostanu druhý  díl. Dostal   8-) O  "dvojkách" v  řadě panuje
takový  mýtus, že  už se  nikdy nevyrovnají  jedničkám. Chtělo  by se mi
říct, že druhý díl je ještě lepší  než první, ale on na něj spíš plynule
navazuje.
 Je obtížné  vytáhnout nějakou zajímavou  ukázku z knihy  „deníkovitého“
typu. Ale zkusil jsem:

Pátek, 3.září
 Zítra odjíždí  Pandora s rodiči na  řeku Wye. Nabídl jsem  se, že k nim
budu  chodit krmit  Marley, jejich  velikou rezavou  kočku. Přijali  mou
laskavou nabídku a svěřili mi klíče. Je to nesmírná zodpovědnost, jejich
dům je nadupaný spoustou elektroniky a letitých starožitností.

Sobota 4. září
 Dneska  jsem  zamával  na  rozloučenou  své  lásce. Posílala mi polibky
zadním okénkem jejich Volva tak dlouho, dokud nezmizeli za rohem.
 Počkal jsem půl  hodiny  pro případ, že by se  pro něco vrátili), potom
jsem si  odemkl, udělal si  hrnek kafe a  usadil se před  jejich velikou
barevnou  televizi. Večer  jsem si  udělal chleba  s tuňákem (nesmím jim
zapomenout  tu konzervu  zase koupit,  než  se  vrátí) a  snědl jsem  ho
u psacího stolu pana Braithwaitea.
 Všiml jsem si dopisu, která se na stole nedal přehlédnout:
"Vážený pane předsedo,
 Arthure,  jen  s  hlubokou  lítostí  nabízím  svou  rezignaci na funkci
místopředsedy Jilmového okrsku Strany práce.
 Výbor se v poslední době . . ."
 Vedle dopisu ležela ofrankovaná obálka s adresou. Pan Braithwaite v tom
shonu určitě  zapomněl dopis poslat,  tak jsem ho  cestou domů hodil  do
schránky.

Neděle, 26. září
ŠESTNÁCTÁ PO SVÁTKU SV. TROJICE
 Včera jsem v posteli přečetl  celou kapitolu „Sex a rozmnožování“. Když
jsem  se probudil,  zjistil jsem,  že se  několik stovek milionů spermií
dostalo  ven.  No,  aspoň  to   zbývajícím  spermiím  umožní  trochu  se
protáhnout.

Úterý 28. září
...
Šli  jsme zpátky  k Pandoře  a dívali  se na  průběh hlasování k otázkám
jednostranného odzbrojení na sjezdu Stran práce. Jak nám pan Braithwaite
vysvětlil, znamená to, že pokud  Strana práce vyhraje ve volbách, zahodí
veškeré jaderné zbraně.  „Jo, a nechá nás na  milost a nemilost sovětské
hrozbě,“  řekla paní  Braithwaiteová. Pan  Braithwaite se  potom s  paní
Braithwaiteovou začal  hádat o výhodách  mnohostranného a jednostranného
odzbrojení.  Hádka se  trochu zvrhla  a pan  Braithwaite pořád svou ženu
obviňoval, že odeslala do Jilmového okrsku  Strany práce jeho rezignaci.
Paní Braithwaiteová křičela:“Naposledy ti říkám, Ivane, že jsem ten tvůj
pitomej dopis neposlala.“
 Pandora  mě vyprovodila  domů a  vysvětlila mi,  že od  té doby co její
matka přešla  k sociálním demokratů,m, pracují  její rodiče v oddělených
pracovnách. „Jsou intelektuálně nekompatibilní,“ řekla.
 Zeptal jsem  se Pandory na tu  rezignaci. Řekla, že otec  napsal dopis,
potom se ale rozhodl, že ho nepošle.  Takže se ho dotklo, když byla jeho
rezignace přijata.  „Chudák taťka je  teď bez politického  vlivu,“ řekla
Pandora.