Obrať svou tvář ke slunci a všechny stíny zůstanou za tebou

                               HROMOSVOD

    Hromosvod - Thunderrod - Gpomocvod - Donnerleitung - Pararrayos
    Číslo 8                     23.2.2004                  Ročník:8

Sodovková párty
 Tak bych nazval poslední schůzi Hromosvodu. Nebo jestli platí reklamní
slogan - Kde je Mattoni, tam to žije - tak v neděli večer to v Budvarce
vřelo životem.
 Objevil se Zaškobrouk  s Markétou, a vypadlo z  nich, že plánují výlet.
Na šest týdnů.  Do Jižní Ameriky. Doufám, že se  ozvou a napíšou nám jak
tam je. (jestli to tam taky žije).
 Pak  přišel Čuft  (čuft!) a   objednal si  první matonku.  Čuft strávil
týden na horách,  aby tam jednak relaxoval, druhak  čerpal inspiraci pro
svoji  kuchyň. Čuft  má taky   houpavé zážitku  z tobogánu  v akvaparku.
Nakonec  by nám  je mohl  taky poslat,  abysme se  mi, co  se na tobogán
teprve chystáme, nebáli.
 Poslední dorazili Květoň se ženou (oba  si objednali matonku - pište to
rovnou  hráběma!).  Květoň  se  soustřeďuje  na  řešení  bytové  situace
a nepočítám,  že  z  něj  v  dohledné  době  něco  vypadne. I když třeba
překvapí a rozjede  nový nekonečný seriál, o kterém  jsme včera hovořili
a na  kterém  bysme  se  mohli  střídat.  Pracovně  mu zatím říkám Deník
čerstvého otce.
-xhr-

Zprávy
------
- Šimek, má to za sebou
- naposledy  k panu  plytkému  -  při projednávání  jeho eurokomisariátu
řekl,  že  se  na  to  taky  může  vykašlat.  Jak řekl, tak udělal. Nato
premiér zkolaboval.
- major Zeman již podruhé pobil agenta Bonda; sledovalo ho totiž 1,8 mil
lidí, zatímco Jamese jen 1,27 mil
- vozítka na Marsu se činí - Spirit překonává rekordy, Opportunity hrabe
díru
- astronomové  objevili ve  vesmíru  obří  kosmický diamant  o hmotnosti
deseti nonilionů (jednička a 34  nul) karátů. Vznikl krystalizací uhlíku
a nachází se v souhvězdí Kentaur  přibližně 50 světelných let od planety
Země. Jedem?
Na závěr dnešních zpráviček jedna pí*ovinka - zkuste tenhle link,
a zkoukněte video "I love death".

Elektrikář František (xhr)
--------------------------
A teď pozor!
Hromosvod slavnostně  představuje svůj první kreslený  strip. Jmenuje se
"Elektrikář  František"  a  bude   nás  provázet  životními  peripetiemi
elektrikáře Františka.
 Asi  je  to  náhoda  ale  v  jeden  den  se mi objevilo bulharské jídlo
v práci (měli jsme  tematický den), večer v Prima  vařečce, a se stejným
nápadem se přihlásil i Čuft. Mám rád šopák..!

Když se dílko podaří (čuft)
---------------------------
Čus chlapci a dívky!
 Jsme ve Varně, což v tomhle případě není místo, kde se vaří, ale město
v  Bulharsku. Do Varny  lítají  éra  z  Prahy  a  dostaneme se odtud na
Sluneční pobřeží. To je údajně levná a hezká dovča  pro našince. Já tam
byl co malý zmrd, takže  jsem cenu zájezdu  neřešil. Vím, že  bulharský
prachy jsou levý (tetřeví táta to  neví).
Mít jako drobný kohny, začal bych věřit na nějaký spiknutí.
 Údajně jsou podle  statistik, co se inteligence týče  hned za delfínama
a automatickou  pračkou a  asi tři  stupínky nad  ženskejma. Nechápu  co
Bulhaři komu udělali. Vím, že mají dobrý pití a jmenuje se Medvědí krev,
i když je  to ve skutečnosti víno.  Grill se v Bulharsku  jmenuje skara.
Sofie  je taky  jejich město,  ale stejně  dobře by  to mohla být nějaká
buchta. Když prý Bulhaři přikyvují znamená to, že ne a naopak. Takovejch
lidí znám pár i tady.
Pivo byly chcanky
 Bulhaři  prý jsou  děsně zdraví  a žijou  dlouho, což  v poslední  době
neshledávám důvodem k radosti. I když v Bulharsku třeba jo.
 V  Bulharsku řádili  Turci, jak   puštěný ze  řetězu. Výsledkem  je, že
píšou  něčím jako  azbukou, mluví   bulharsky, křižují  se, ale  cpou se
pilafem, čorbou,  kebabem a džuvečem.  Že vám to  něco připomíná? To  je
výsledek muslimské spanilé jízdy na  Balkán. A protože to všechno znáte,
kromě jídla zvaného džuveč, budeme si povídat o šopském salátu, džuveči,
tarator přeskočíme, nebo z těch okurek  v jogurtu přeskočí vám a vrhneme
se na sarmu. Banicu dělat nebudeme,  páč je to taženej závin s tvarohem.
Svět je hrozně malej..

 Šopák je tak  populární, že už ho málokdo  zařadí do bulharské kuchyně.
Základ  je paprika,  okurka a  rajče. Někdy  se paprika  griluje - to je
opravdu  pochoutka. Paprika  se ogriluje  až slupka  zčerná a  dá se  do
igelitového  sáčku, aby  se spařila  a černá  slupka se sloupne. Papriku
nakrájíme na  proužky, okurky na  kostičky - někdo  je ani neloupe,  jen
opláchne, z rajčat se v lepších  rodinách vykrojí "bubák". Může a nemusí
tam  být cibule  na kolečka.  Důležitý je  sýr -  tzv. balkán, jinak též
Istambul,  nebo  kašk  aval,  asi  všichni  víte  o  co  jde.  U  nás je
použitelná Niva nebo bryndza, já si pochutnám i na tvarůžku.
 Můžeme přidat ředkvičky, mletý pepř,  olej, citr. šťávu nebo kapku octa
a zelenou   petrželku,  a   máte  skutečně   luxusní  šopák.   V  našich
restauracích  přidají  olivy  a  dostanete  tzv.  řecký salát, nebudu to
rozmazávat, ale chutná to výtečně.

 Džuveč je prostá  věc - hromada zeleniny, maso,  brambory nebo rýže, to
vše udušené dohromady. My si dáme skopový džuveč s brambory.
 Maso s  cibulí osmahněte na oleji,  přidejte 2 díly sladké  papriky a 1
díl pálivé papriky  (na 1/2 kg masa, tak  dvě polévkové lžíce). Osolíme,
opepříme, podlijeme  a dusíme a  dusíme. Když je  napůl měkké, přihodíme
brambory  na plátky,  rajčata na  čtvrtky, papriky  a zelí  na nudličky,
drcený  česnek  a  dodusíme  v  troubě  doměkka.  Baštíme  s  petrželkou
a tradičně s bílým chlebem.
 Sarmu dneska nestihneme a protože se toho džuveče celkem najíme, tak si
jí dáme  v rámci tzv.  jugoslávské kuchyně. Tam  se zdržíme. Komu  se to
nelíbí může přikývnout.

Čau Čuft