číslo 8, datum vydání: 21.6.2005, ročník:9

Foto týdne

Je první letní den. A na balkóně mi rostou rajčata. Jde o výchovný projekt. Chtěl jsem, aby Jenda viděl, jak rostou. Že se nevyrábějí. Tak jsme jeli autem do OBI, koupili plastový samozavlažovací truhlík, pytlík s hlínou a sáček s 10 semínky. Spolu jsme je zasadili a jednou zalili, dál už zavlažují sama. Rajčata vyrostla a teď kvetou. Instantní příroda.

Události

Americká pobřežní stráž u Floridy zadržela v úterý letitý kubánský taxík, předělaný na plavidlo. Na jeho palubě se plavilo třináct obyvatel "ostrova svobody", jež se snažili překonat mořské vody dělící Kubu od Spojených států.

Pražští celníci zadrželi v sobotu večer na letišti v Ruzyni dvaatřicetiletého muže z Poděbrad, který chtěl do Česka propašovat vzácné živočichy. Ukrýval je v zavazadlech i v kalhotách. Celkem u něj bylo objeveno 60 živých zvířat.

Suchařípa, má to za sebou.

Čuft se vrací

Fondue u Brouků

Po menší několikaleté odmlce naplněné z vaší strany dychtivou zvědavostí, co na vás asi příště vybalím a jestli vůbec někdy dopíšu tu blbou zabijačku, a z mé strany intenzivním studiem, kulinářskými prožitky, návštěvami seminářů, veletrhů a Pyšel, jsem za vámi přišel, abych se podělil o nevšední oběd u Brouků.

Je na místě poznamenat, že od doby co téměř všichni účastníci Expedice Hepatika pojali chotě a povili robě i víc, se už vídáme svátečně, a s vynaložením krajního úsilí vylupujeme rodinné rozpočty, abychom si vůbec něco užili. Světlou výjimkou zůstávají Broučci, kteří zradili odkaz svých Karafiátových předchůdců, a dříve než vrhnou další kapitalismem otrávenou duši, do tohoto světa, pilně navštěvují restaurace, vinné bary a znamenitě pracují na svém vzdělání v oblasti, která je nám všem tak drahá. Byla to právě Markéta Broučková, která dostála svému závazku dostat nás všechny na schweinfest, a které tímto skládám dík. O průběhu této veselice budete časem informováni.

Teď vám děti budou vyprávět jak broučci vařili fondue. Jako svatební dar totiž obdrželi soupravu na fondue a poté, co okusili klasické sýrové, které je trochu jednotvárné, začali si pohrávat s myšlenkou na masové fondy zvané též čínské fondy neboli chuo-kuo. Tímto chci vyjádřit dík majiteli čínské restaurace U koruny v Hostivicích – Vláďovi Suchému - který se vyučil řemeslu v dnes již legendární čínské restauraci ve Vodičkově ulici, a provozoval svého času vyhlášenou restauraci Asie na Kladně, kde teď pracuje jeho bratr. Bez jeho zkušeností a znalostí o něž se nezištně dělí se svými mladšími kolegy, bychom byli odkázáni na zdlouhavé experimentování. Hoši děkujem!

Základ na chuo-kuo je silný masový vývar, a pak různé druhy masa a zeleniny a rozličné omáčky a dipy. Pořídíme si tedy na fondy pro šest lidí jedno kuře nebo čtyři až pět kuřecích řízků, 30dkg hovězí svíčkové nebo roštěnce, v krajním případě zadního hovězího, a stejné množství vepřové kýty. Z kostí vykostěného kuřete a z ořezu vzniklého očištěním masa získáme základ na vývar. Nebo si koupíme kosti na polévku. Zalijeme dvěma litry studené vody, zavaříme a necháme zvolna vařit dokud se třetina vody nevyvaří, a tak získáme silný vývar. Ještě si můžeme pomoci instantním vývarem či vegetou, ale jejich chuť a vůně by neměla dominovat. Maso pak nakrájíme na tenké plátky, velké 2x 5cm a silné maximálně 3mm. Od zeleniny jsme pořídili baby karotku (k velké radosti dětí), listový špenát, malé žampiony nebo plátky, papriku, řapíkatý celer, jarní cibulku, lze použít i pórek, kedlubnu, fazolkové lusky apod. Vše pokud možno v tenkých plátcích nebo drobných kouscích.

A zbývají omáčky. Na klasické fondue budeme potřebovat šest druhů – u chuo-kuo nepřeberné množství. Číňané používají různé druhy stolních omáček, sójové nebo ústřicové omáčky, tzv. červený olej (chilli papričky louhované v oleji při teplotě do 60 stupňů celsia), sladkokyselou švestkovou omáčku (pozn. red: připravuje se z nakládaných švestek!). Pokud čekáme hosty, kteří nejsou na exotiku, použijeme tradiční chutě. My jsme použili omáčku z pasírovaných rajčat (pozn. red: dají se koupit), kyselých okurek, cibule, česneku a černých oliv. Projel jsem to kamarádem – mým tyčovým mixérem - a dochutil solí, citrónovou šťávou, cukrem a korunoval se sekanou bazalkou. Potom hořčičný dip neboli medová hořčice, tj. olivový olej, dižónská hořčice a lžíce medu řádně vyšlehané. Rokforová omáčka – prostě majonéza, rozmixovaná strouhaná Niva a stroužek česneku, možno zjemnit smetanou. Když už máme v ruce majonézu smícháme jí s trochou kečupu, solí, cukrem a citrónovou šťávou, opět zjemníme šlehačkou a máme tzv. Amerikáno (výtečné na krevetový koktejl).

Na závěr jsem připojil z lenosti dvě kupované omáčky, a to Janovské pesto a ústřicovou omáčku. Oběd samotný probíhal téměř tři hodiny. Do kotlíku s vroucím vývarem se nořily vidličky napřed s jednou ingrediencí, posléze se kombinovaly roztomilé minišpízky jako list špenátu, plátek žampionu a kousek kuřecího masa, nebo proužek papriky, kousek vepřového masa a plátek řapíkatého celeru. Vidličky zůstávali ponořené ne víc než půl minuty a pak se kombinovaly s různými omáčkami. Přikusovalo se domácí pečivo, tyčinky – neboli vojáčci z kynutého těsta sypané sezamem a pečené zprudka pod grilem.

Bylo to fajn, dokonce moc fajn! Čus, Čuft.