Neumírání
Starý dobrý Hromosvod č.30


(www.hromosvod.cz)

3.5.1999
  ROZKVETLY KAŠTANY. To znamená maturity. Přeji našim maturantům ať si
to užijou.
  Docela jasně si vzpomínám, když  jsem sám maturoval. Absolónová (úča
na  matiku) nám  ukázala kaštany  v chráněném  parku před  historickou
budovou gymnázia  a řekla: "Teď jim vyráží listy.  Až rozkvetou budete
maturovat." Ples,  poslední zvonění, svaťák,  nervózní maturita, smršť
maturitních večírků, přijímačky a asi  nejhezčí prázdniny v životě. To
byl rok 1990.
  Ale už tenkrát jsem ve škamnách odpočítával, kdy z tý  školy konečně
vypadnu. Teď zase stříhám metr.
  Zatímco všechna média zítra  přinesou čerstvé informace o rozhodnutí
vlády o dostavbě jaderné  elektrárny Temelín, Hromosvod přináší starý,
zakonzervovaný časový snímek. Je středa 12. května 1999 18 hodin večer
a nikdo neví, jak a zda vůbec  vláda dnes večer rozhodne. Nebo je snad
již rozhodnuto?  Je to legrační. Osud  100 miliardové investice závisí
na  jednom  malinkém  ano.  Neskrývám,  že  jsem  příznivcem využívání
jaderné  energie  v  různých  podobách.  Přijde  mi čistá, ekologická,
efektivní.  Ale  projekt  JETE  je  průser,  který  snad nemá na světě
obdoby.  Takže  když  jim  ho  zrušej,  plakat  nebudu. Dobře jim tak.
Zasloužili si to.
  Tedy ať už to dopadne jakkoli  musím dát za pravdu Ivanu Hoffmanovi,
jehož  ranní poznámku  jsem poslouchal  dnes v  rádiu. Zatímco Slováci
mohou o podobných problémech rozhodovat  v referendu a i prezidenta si
volí přímo, my můžeme jen sledovat  jak je rozhodováno. Slováci si pak
mohou  říci  sami  jsme  si  zvolili.  My  máme  v rukou alibi. Za nás
rozhodovala nějaká vláda co byla tenkrát u moci.
-xhr-

Festival Kladenské jaro 1999 (Součkova galerie Kladno, 23.-25.4.1999)
=====================================================================
  Tak  tedy,  jak  to  říci,   poprvé  jsem  oficiálně  vystavoval  na
veřejnosti. Proto to neberte jako  objektivní popis událostí, ale spíš
rozrušené dojmy. Někdy před čtvrt rokem  se mě zeptali, jestli bych se
nechtěl zůčastnit výstavy.  Řekl jsem že jasně. No a  pak se mě čas od
času někdo ptal , co všechno  chci vystavovat a jestli to pořád myslím
vážně.  Tak jsem  říkal že  ano a  že lecos.  Nastal okamžik, kdy bylo
třeba  sehnat  exponáty,  to  znamenalo  obvolat  známé, kteří jsou už
několik   let   obdarováváni,   shromáždit   reprezentativní  předměty
a dopravit je do  galerie. Akce byla pojata ve  velkém. Tam, kde kdysi
měl  Stehlík kanceláře  a akváro  s  piraňami  a kde  ještě dřív  byla
Součkova galerie  se po stěnách rozvěsily  obrazy, po ploše rozmístily
sochy a  bylo to. Myslím,  že takhle nějak  to vypadalo, když  se dala
dohromady nějaká banda lidí, co teď v historii vystupuje jako Skupina.
No,  kecám.  Nebo  jsem  externista.  Dost  lidí  jsem znal od vidění,
některé líp a  některé jménem, ale nemám na  ně žádné osobní napojení.
Hlav  ně  vystavovaná  díla  nebyla  v  jednom  duchu,  ale co kdo měl
a přinesl. Od  výkresů z architektury,  přes kubistické obrazy,  zlaté
šperky,  fotografie  abstraktní  i  konkrétní  až  k  sochám, povídkám
a básním. Průřez tím, co kdo zrovna  na Kladně dělá, nebo v posledních
letech dělal. Docela dost z toho se mi líbilo. Sochy Pavla Holečka, do
kterého bych to nikdy neřekl.  Fotografie vyučeného řezníka, který teď
pracuje  jako knihovník,  sochy ze  slámy od  dětí ze  speciální školy
s více vadami Korálek. Takže ano, vys  tavoval jsem a moje jméno (dost
špatně čitelné) stálo na každém druhém rohu ve městě. Bylo to fajn.
H.H.

  Tuto  výstavu jsem  zmeškal. A   ještě jednu.  Dnes večer  se konala
vernisáž výstavy kterou pořádal pan  Brož ve Vysočanech. Kdyby byla od
půl osmé,  tak jsem tam jel.  Jenže proti mému předpokladu  byla v půl
šesté a to jsem ještě hákoval. Škoda.
-xhr-

Tracyho tygr na Kladně!, Jan Jetel
==================================
  Ano,  Tracyho tygr  je skutečně  k vidění  na Kladně.  Jak jsem  již
upozorňoval v Hromosvodu č.21 kladenské divadlo připravovalo pod režií
Karla Brožka  Tracyho tygra, kterého  zdramatizovala Zora Vondráčková.
V pátek mělo představení premiéru a Hromosvod byl při tom.
  Tracyho tygr je kniha z mých nejoblíbenějších. Nebudu říkat kolikrát
jsem  jí  četl,  protože  jí  pročítám  pořád  a  mám ji stále u sebe.
Zbožňuju některé dialogy  a v mé fantazii existuje  celý Tracyho svět.
Nedokázal  jsem  si  dost  dobře  představit,  jak  se  to  dá  sehrát
v divadle.  (To  není  dobrý  předpoklad  pro  návštěvu  divadla, nebo
shlédnutí filmu, natož pro psaní kritiky.)
  No a jak to  vypadalo? Ne, ne, ne. To není Tracyho  tygr, tak jak ho
znám.  Autorka dramatizace  se příběhu  držela volně  a některé  části
nahrazovala  symbolickými scénami.  Několikrát během  představení však
došlo  na zcela  přesný dialog  jak  je  v knize  - např.  rozhovor se
zaměstnavatelem  nebo rozhovor  s Dr.  Pingitzerem. Zde  jsem se  sice
chytil, ale moje představa dostávala současně nejvíc na frak.
  Velice příjemně  mě překvapil tygr. Tygra  zastupovali dva kytaristi
s elektrickými  kytarami -  jeden s  basou a  druhý se sólovkou (Pavel
Kašeljak  a Kamil  Komm. Kamila  Komma si  pamatuju jako malýho kluka,
protože bydlel  vedle ve vchodě. Pak  jsem ho vídával v  klubu, a před
rokem  nebo dýl  jsem zaregistroval,  že spolupracuje  s divadlem. Ale
myslel jsem,  že jen jako kulisák..)  Ta sólovka byla boží!  Uáiii! Na
pořad  přišli buď  když se  měl tygr  verbálně projevovat,  ale i  při
písničkách,  kterými bylo  představení protknuto.  Písničky byly  milé
a ta  ústřední  (báseň  Williama   Blakea)  mi  do  konce  představení
přirostla k srdci.
  Představení  je  to  řekl  bych  novátorské,  ale  nejsem tak častým
návštěvníkem  kladenského divadla,  abych mohl  posoudit zda  kytary a
mikroporty byly takto  použity prvně. K mé představě  Tracyho světa má
však  daleko.   Projevy  herců  byly   v  některých  momentech   ještě
nevychytané, ale ani celková poloha některých rolí mi neseděla. Nejvíc
mě zklamal Dr.  Pingitzer (Vladimír Volek). Těšil jsem  se na starého,
milého, trochu  roztržitého dědu, ale  tohle spíš připomínalo  agitaci
Julia Fučíka, tentokrát ne za  ideály marxismu-leninismu, ale za lásku
a radost mezi lidmi. Laura (Lenka Zbranková) byla kočka.
  Závěrem  chci  říct,  že  můj  názor  je  silně zaujatý příklonem ke
klasickému  knižnímu příběhu,  že představení  byla premiéra  a že  mi
přijde arogantní,  když někdo kritizuje  na základě jednoho  shlédnutí
představení, aniž by se pokoušel o jeho pochopení.

e-City, xhr
===========
  Znovu se  po několika týdnech  vracím k eCity.  Kromě toho, že  jsem
dosáhl pozice  rentiéra, tam byla  do teď dost  nuda. Taky jsem  ještě
pořád nic  nevyhrál. Tomu by  mohl být konec,  neboť "dnešním dnem  se
eCity  mění.  Stává  se  místem,  kde  se  naplno  může rozvinout Vaše
kreativita,  nápaditost  a   zejména  schopnost  zaujmout,  vystihnout
příležitost a začít podnikat prostřednictvím moderní a ničím neomezené
cestě k lidem." Tisková zpráva dále  praví, že k dnešnímu dni má eCity
46.575 obyvatel a 19.507 návštěvníků.
Takže  zvažuju, že  bych tam  začal prodávat  Hromosvod, aby  se i jim
dostalo osvícení.

Anketa
======
  Nikdo z čtenářů Hromosvodu si  nemyslí, že by anketa Hromosvodu měla
nadále zabírat na našich sránkách místo. Takže ji ukončuji.

Kousek poezie
=============

Z větví topolů
vyrazily listy a voní
chtěl bych si stoupnout
zapustit kořeny
a nastavit slunci
celý kmen s korunou
až po nejtenčí větvičky
(Květoň)

Vtip (Vaclaf)
=============
Rodina dala prestarlou babicku do  domova duchodcu, vedoma si toho, ze
o ni bude dobre postarano.
Prvni  den  rano  ji  pecovatelka  vykoupe,  pripravi  chutnou snidani
a posadi do  kresla s prekrasnym  vyhledem do zahrady.  Babicka se zda
byt  v poradku,  ale za  chvilku se  zacne v  kresle naklanet na jednu
stranu.  Dve  pecovatelky  hned  pribehnou  a  babicku narovnaji. Zase
vypada  vsechno  v  poradku,  ale  za  chvilku  se  babicka zase zacne
naklanet,  tentokrat  na  druhou  stranu.  Zase  pribehnou pecovatelky
a narovnaji ji. Takhle to pokracuje cele dopoledne.
Odpoledne se rodinka prijede podivat na babicku, jak si zvyka.
"Tak jake to tu je? Zachazeji s tebou dobre?", ptaji se...
"Ale  jo,  je  to  tu  dobry,  akorat  mne  nechteji  nechat, abych si
uprdla..."
======================================================================
          Hromosvod - nekomerční, nezávislý, virtuální
        týdeník pro Sluneční soustavu i moje nejbližší okolí
      Nepovoleno žádným výnosem. Vychází v neomezeném nákladu.

       Vydává: redakce@hromosvod.cz (v nouzi hromosvod@osf.cz)

 Všechna práva vyhrazena, přebírání článků jen se souhlasem redakce.
                          (c)  1996 -  1999